Chcete „vyhubit bakterie ve střevech“? Takhle napřímo to nejde - a upřímně, ani nechcete. Většina bakterií je pro nás užitečná a chrání nás. Cílem není srovnat vnitřek břicha napalmem, ale zkrotit škodlivé přemnožení a vrátit rovnováhu. Tady je realistický, bezpečný postup, co dělat při akutních potížích i u dlouhodobého nafukování, průjmů nebo podezření na SIBO.

• TL;DR: Nehubte vše. Zaměřte se na škodlivý přerůst, chraňte mikrobiom, řešte příčinu (infekce, SIBO, strava, léky).
• Akutní průjem: rehydratace + klidná strava + krátkodobě vyzkoušet S. boulardii/L. rhamnosus GG. Antibiotika jen na předpis a jen když jsou indikovaná.
• Chronické potíže: nejdřív testy (stolice, dechové testy), potom cílená léčba. Náhodné „antimikrobiální kúry“ si nechte od cesty.
• Jíst: hodně rozpustné vlákniny, fermentované potraviny, bílkoviny; omezit ultrazpracované, přebytek alkoholu a zbytečná NSAIDs.
• Rizikové signály (krev ve stolici, horečka, dehydratace, noční průjmy, prudký úbytek váhy) = hned k lékaři.

Co vlastně chcete „zabít“: škodlivé vs. prospěšné bakterie

Ve střevech jsou biliony mikroorganismů. Většina z nich nám pomáhá trávit vlákninu, tvoří vitaminy (K, některé B), vyrábí látky, které vyživují střevní sliznici (krátkořetězcové mastné kyseliny), a drží na uzdě patogeny. Když se snažíte „vyhubit bakterie“, často zničíte ty dobré a otevřete dveře dalším problémům - opakovaným průjmům, kvasinkám, zánětům, horší toleranci potravin.

Co tedy chceme eliminovat? Především přemnožené patogeny (např. některé kmeny E. coli produkující toxiny, Campylobacter, Salmonella, Clostridioides difficile) při akutních infekcích. U chronických potíží se často řeší přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO), kdy bakterie „bydlí“ tam, kde nemají, a kradou vám živiny, produkují plyn a dráždí nervový systém střev.

Tohle není akademická nuance. Jakmile víte, koho se chcete zbavit, mění se postup. Akutní infekce se řeší jinak než SIBO, potravinová intolerance nebo dráždivý tračník. Léčba naslepo bývá drahá, dlouhá a často selže.

Jak to víme? Doporučení infekčních společností (IDSA) u akutních průjmů kladou důraz na hydrataci a testování při těžkých průbězích, ne na automatická antibiotika. Gastroenterologická doporučení (ACG) u SIBO velmi stojí na dobré diagnostice (dechové testy, někdy i aspirát z tenkého střeva) před nasazením cílených antibiotik, jako je rifaximin. Velké přehledové studie (Cochrane) potvrzují efekt vybraných probiotických kmenů v prevenci průjmu po antibiotikách a zkrácení akutního infekčního průjmu. Smysl dává cíl, ne plošná likvidace.

Rychlý postup krok za krokem: akutní potíže vs. dlouhodobé obtíže

V této části najdete jasný plán: co dělat dnes, co zkusit zítra a kdy už nečekat a řešit to s lékařem.

1. Rozhodněte se: akutní vs. chronické. Akutní = začalo posledních 72 hodin, průjem, nevolnost, někdy zvracení, možná zvýšená teplota - často po „podezřelém“ jídle nebo cestování. Chronické = více než 4 týdny opakovaných potíží, nadýmání, změny stolice, bolest břicha, únava.

2. Akutní průjem/podezření na infekci:

   • Rehydratace: orální rehydratační roztok (ORS) z lékárny. Nouzově domácí směs: na 1 litr čisté vody 6 zarovnaných čajových lžiček cukru + 1/2 lžičky soli. Pijte po malých doušcích.
   • Strava první den: banán, rýže, jablečné pyré, toast, vývar. Druhý den pomalu přidejte jogurt s živou kulturou, vařenou zeleninu, brambory, vejce. Vynechte tučné, smažené, alkohol.
   • Probiotika na 5-7 dní: Saccharomyces boulardii nebo Lactobacillus rhamnosus GG (v dávce od 10^9 CFU denně). U dětí a seniorů mají dobrá data v prevenci i léčbě akutních průjmů.
   • Neutlumujte průjem za každou cenu. Loperamid může pomoci u nekomplikované cesty do práce, ale vynechte ho při horečce, krvi ve stolici nebo podezření na bakteriální infekci.
   • Antibiotika? Jen při jasné indikaci (krev ve stolici, vysoká horečka, cestovatelský průjem s těžkým průběhem, pozitivní testy). Nesprávně nasazená antibiotika průjem často zhorší.

3. Chronické nadýmání, plynatost, kolísání stolice:

   • Vedení deníku potíží 2 týdny: jídlo, příznaky, spánek, stres, léky. Vzor často vyskočí sám.
   • Testy u praktika/gastroenterologa: základní krev, CRP, štítná žláza, celiakie (protilátky), stolice na kalprotektin (vyloučení zánětu), parazitologie dle rizik, případně PCR panel u opakovaných průjmů.
   • Podezření na SIBO: dechový test (laktulóza nebo glukóza) - řeší gastroenterologická pracoviště. Pozitivní nález = cílená antibiotická léčba (často rifaximin, někdy s navázáním na metanogenní přerůst u IBS-C).
   • Strava: krátkodobě (2-6 týdnů) low-FODMAP pod dohledem, potom systematické znovuzavádění. Dlouhodobé striktní vyřazování podporuje chudý mikrobiom - tomu se vyhněte.
   • Probiotika 4-8 týdnů: vybírejte kmenově specificky (např. Bifidobacterium infantis u IBS). Nechte si to doporučit odborníkem - „čím víc kmenů“ neznamená lépe.

4. Prevence recidiv:

   • Vláknina: 25-30 g denně, důraz na rozpustnou (oves, čekanka/inulin, psyllium, pektin). Zvyšujte po malých dávkách, jinak se nadmete.
   • Spánek 7-9 hodin a pravidelnost jídla. Střeva milují rytmus.
   • Alkohol: držte se max. 1 drink denně, ideálně méně, a pár „suchých“ dní v týdnu.
   • Léky: zbytečně neberte NSAIDs (ibuprofen, diklofenak) - umí dráždit sliznici. Ptejte se lékaře na alternativy.
   • Hygiena v kuchyni: oddělená prkénka na maso a zeleninu, teplota jádra u drůbeže min. 74 °C, rychlé zchlazení uvařených jídel.

Pravidlo palce: u akutní infekce cílíte na zkrácení průběhu a prevenci dehydratace. U dlouhodobých potíží cílíte na identifikaci příčiny a jemné ladění mikrobiomu. Jedno řešení pro všechno prostě neexistuje.

Strava, probiotika a návyky, které pomáhají

Nejdřív dobrá zpráva: jídlem dokážete s mikrobiomem pohnout už za pár dní. Horší zpráva: extrémy (hladovky, „detoxy“, dlouhé low-carb/low-FODMAP) vám mikrobiom často zchudnou. Hledejte střední cestu, ale držte se osvědčených kroků.

Co jíst, když řešíte jak se zbavit bakterií ve střevech - těch škodlivých, a přitom podpořit ty dobré:

• Rozpustná vláknina denně: ovesné vločky, psyllium (1-2 čajové lžičky s vodou), vařená mrkev, batáty, jablka (dušená), luštěniny „na start“ jako červená čočka dobře uvařená. Vláknina je krmivo pro dobré bakterie a zpevňuje stolici.
• Fermentované potraviny: kefír, jogurt s živými kulturami, kysané zelí, kimchi, tempeh. Malé porce, ale pravidelně.
• Prebiotika z jídla: banán (spíš méně zralý), pórek, cibule, česnek, čekankový kořen (inulin), celozrnné ječné kroupy. Pokud nadýmají, zkoušejte po troškách a kombinujte s teplem (dušení).
• Bílkoviny: vejce, ryby, drůbež, luštěniny (u citlivých žaludků loupaná/rozmixovaná forma). Bílkoviny pomáhají opravám sliznice.

Co teď na chvíli omezit:

• Alkohol a sladidla typu sorbitol/xylitol (žvýkačky, „sugar-free“ produkty) - plynatost zaručena.
• Ultrazpracované potraviny s emulgátory (polotovary, některé „light“ omáčky). Emulgátory mohou narušovat hlenovou vrstvu střeva.
• Velké dávky nestrávitelných cukrů naráz (luštěniny bez namáčení, velké porce cibule/česneku u citlivých).

Probiotika: co říká výzkum

• Akutní infekční průjem a průjem po antibiotikách: Saccharomyces boulardii a Lactobacillus rhamnosus GG patří mezi nejlépe prozkoumané kmeny. Cochrane analýzy ukazují zkrácení trvání o ~1 den a nižší riziko průjmu po ATB.
• IBS (dráždivý tračník): některé kmeny Bifidobacterium (např. B. infantis) mírní nadýmání a bolest. Hledejte konkrétní kmen a dávku (obvykle 10^9-10^10 CFU denně).
• SIBO: probiotika nemusí být první volba, často se zavádí až po cílené léčbě a úpravě stravy. U části lidí krátkodobě zhorší plynatost - to není „špatně“, ale je třeba tempo a typ upravit.

Byliny a „natural“ antimikrobiální látky

• Oreganový olej, berberin, alicin (česnek): populární u SIBO protokolů. Mohou pomoci, ale stejně jako antibiotika zasahují i do dobrých bakterií. Používejte jen cíleně, krátkodobě, ideálně po testech a s dohledem odborníka.
• Máta peprná (enterosolventní kapsle): u IBS pomáhá snížit spazmy a bolest, má i mírné antimikrobiální účinky.

Časté chyby

• Příliš dlouhá low-FODMAP dieta. Je to nástroj na pár týdnů, ne životní styl.
• „Detox“ a drastické půsty. Krátký půst (12-16 h) občas nevadí, ale dny bez jídla mikrobiomu nesvědčí.
• Antibiotika „pro jistotu“. Bez testu a indikace riskujete C. difficile a dlouhé trable.
• Příliš vlákniny hned. Začněte s 1 čajovou lžičkou psyllia denně a přidávejte po týdnu. Zapíjejte velkou sklenicí vody.

Checklist - co dělat první 3 dny při akutních potížích

• Každou hodinu pár doušků ORS, mezi tím voda/čaj.
• Lehká strava: vývar, rýže, banán, toast. Druhý den přidejte jogurt a vařenou zeleninu.
• Krátkodobě probiotikum (S. boulardii/L. rhamnosus GG).
• Odpočinek. Tělo to zvládne rychleji, než když ho přetížíte.
• Pokud je krev ve stolici, horečka, silná bolest břicha nebo známky dehydratace - řešte to s lékařem hned.

Diagnostika, léčba a kdy do ordinace

Tady jsou praktické kroky, jak nepřestřelit, ale také nic nezanedbat. V Česku to řeší praktický lékař a gastroenterolog. Lékárník poradí s rehydratací a volně prodejnými přípravky, ale na antibiotika potřebujete recept.

Kdy testovat stolici

• Akutní těžký průjem (horečka, krev, hleny), cestování do rizikových oblastí.
• Průjmy delší než 7 dní, recidivy, nejasný původ.
• Po antibiotikách s novým průjmem - vyloučení Clostridioides difficile.

Jaké testy dávají smysl

• Stolice: kultivace/PCR na běžné patogeny, toxiny C. difficile. Fekální kalprotektin při podezření na zánětlivé onemocnění střev.
• Krev: krevní obraz, CRP, ferritin (anémie), TSH (štítná žláza), celiakální protilátky.
• Dechové testy: laktulózový/glukózový pro SIBO (vodík/metan). Zvažuje gastroenterolog.

Antibiotika a antimikrobiální léčba - kdy ano

• Potvrzená bakteriální infekce se závažným průběhem (podle IDSA/ECDC - příznaky a laboratorní nález). Volba ATB podle původce a místní rezistence.
• SIBO s klinickými příznaky a pozitivním testem: často rifaximin 10-14 dní (u metan-dominantního přerůstu kombinace s dalšími látkami). Následuje úprava stravy a prevence recidivy.
• Clostridioides difficile: specifický postup (v Česku standardně fidaxomicin/vancomycin dle závažnosti a předchozích epizod). Po dohodě možnost fekální mikrobiální transplantace při recidivách na specializovaných pracovištích.

Kdy ne

• Většina lehkých až středních akutních průjmů z jídla se upraví do 3-5 dnů bez antibiotik.
• „Pro jistotu“ po cestování bez příznaků. Riziko převáží benefit.

Rozhodovací mininávod

• Horečka nad 38,5 °C + krev ve stolici + silná bolest břicha? Volám lékaře ještě dnes.
• Průjem déle než 7 dní, hubnutí, noční buzení bolestí? Domlouvám vyšetření u lékaře.
• Krátký akutní průjem bez krve a bez horečky? ORS, klidná strava, krátkodobě probiotikum a 48-72 hodin sledování.

Časté mýty

• „Jedna velká dávka antibiotik to vyřeší.“ Nevyřeší. Může zhoršit průjem a přidat C. difficile.
• „Očista tlustého střeva“ a klystýry jako prevence. Zbytečné riziko pro sliznici a mikrobiom.
• „Aktivní uhlí na všechno.“ Pomůže u některých otrav, ale u infekcí může skrýt příznaky a váže i léky.

Mini‑FAQ

• Můžu brát probiotika zároveň s antibiotiky? Ano, ale s odstupem 2-3 hodin od dávky antibiotika. Pokračujte 1-2 týdny po dobrání.
• Jak dlouho vydržet low-FODMAP? 2-6 týdnů, pak postupný návrat a sledování tolerance. Dlouho ne, ať mikrobiom nestrádá.
• Pomůže hladovka? Krátké okno mezi jídly (12-14 h) může ulevit, ale vícedenní půsty u infekcí a SIBO nejsou řešení.
• Je domácí ORS bezpečný? Ano, pokud dodržíte poměr. Příliš soli zatěžuje, příliš cukru zhorší průjem. Lékárenský ORS je jistota.
• Jak dlouho čekat, než jdu k lékaři? U lehkých průjmů 48-72 hodin. U varovných příznaků (krev, horečka, dehydratace, silná bolest, u seniorů a dětí) hned.

Next steps / Troubleshooting

• Průjem a zvracení bez zlepšení po 24 h: zvyšte ORS, zkuste antiemetikum po domluvě s lékařem. Sledujte močení. Když moč není 8 h, je to problém.
• Nadýmání po každém jídle: zvažte 2 týdny low-FODMAP „light“ a domluvte dechový test na SIBO. Zkontrolujte také příjem laktózy - vyzkoušejte bezlaktózové mléčné na 7 dní.
• Průjmy po antibiotikách: přidejte S. boulardii, hlídejte známky C. difficile (vodnaté průjmy, křeče, teplota). Pokud se přidá horečka, řešte okamžitě.
• Opakované „střevní chřipky“ v rodině: projděte kuchyňskou hygienu, prkénka a utěrky. Zkontrolujte teploty při vaření drůbeže a skladování hotových jídel.
• Nejistota, co jíst: držte se pravidla „mírně a vařené“ - rýže, brambory, vejce, bílé maso, dušená zelenina, pak po krůčcích přidávejte další.

Je v pohodě chtít rychlé řešení. U střev ale vyhrává chytrá strategie: zjistit příčinu, cíleně potlačit škodlivý přerůst a vykrmit dobré bakterie. Tělo se pak většinou srovná překvapivě rychle.