Jak poznat intoleranci na alkohol? Rychlý průvodce příznaky a řešením

Představ si, že si dáš skleničku vína, a místo pohody tě čeká zarudlý obličej, bušení srdce nebo dokonce vyrážka. Spousta lidí má špatné zážitky s alkoholem a myslí si, že jen špatně odhadli míru. Jenže někdy jde o něco vážnějšího – intolerance na alkohol není žádné klišé z trendy blogů, ale reálný problém, který zasáhne jak mladé, tak starší dospělé. Někdo o ní roky neví a trápí se zbytečně.

Prvním krokem je si uvědomit, že intolerance není totéž co alergie nebo opilost. Pokud ti bývá po alkoholu špatně i po malé dávce, tělo se ti snaží něco říct. Nevysvětluje to žádná „špatná nálada“ nebo aktuální zdravotní indispozice – často za tím stojí genetika nebo problémy s jaterními enzymy. V článku se dozvíš, jak jednoduše poznat rozdíl mezi běžnou reakcí a skutečnou intolerancí. Uvidíš, že je to konkrétnější, než se říká mezi lidmi.

• Co je intolerance na alkohol?
• Nejčastější příznaky a rozdíly od alergie
• Proč k intolerance dochází
• Na co si dát pozor a jak si pomoci
• Kdy vyhledat pomoc a tipy pro běžný život

Co je intolerance na alkohol?

Intolerance na alkohol znamená, že tvoje tělo neumí pořádně odbourávat alkohol. Nejde tu o to, kolik toho vypiješ nebo jakou máš výdrž. Problém je v tom, že ve tvém těle chybí nebo špatně funguje určitý enzym. Nejčastěji je to enzym s názvem aldehyd dehydrogenáza (ALDH2), který má na starosti zpracování alkoholu na neškodné látky. Jakmile tenhle enzym nejede na plné obrátky, hromadí se v těle toxický acetaldehyd. Ten způsobuje nepříjemné příznaky už po malé dávce alkoholu.

Intolerance na alkohol není alergie, kde tělo reaguje na drobné množství cizí látky přehnaně (například svěděním nebo otokem). U intolerance na alkohol jde spíš o to, že nedokážeš snést ani běžnou dávku alkoholu bez toho, aby ses necítil mizerně. Nejznámějším projevem je červenání obličeje, někdy i krku a hrudníku. Ale můžeš mít také bolesti hlavy, bušení srdce, průjem nebo nevolnost.

K intoleranci na alkohol jsou náchylnější lidé s asijskými kořeny, kde se u více než 30 % obyvatel vyskytuje varianta genu, která enzym zpomaluje. Ale potkat ji může kohokoliv, i když u nás je to méně běžné.

Intolerance se objevuje už od prvních pokusů s pitím alkoholu, neopakuje se jen nárazově jako u kocoviny. Nedá se „vypít k tréninku.“ Člověk s intolerancí prostě toleranci nezíská, i když by pil občas nebo každý víkend.

Pokud jde o detoxikaci, lidé s intolerancí mívají po alkoholu horší a rychlejší nástup příznaků, proto je pro ně běžné pití ještě rizikovější. Důraz na prevenci je tu extra důležitý.

Nejčastější příznaky a rozdíly od alergie

Ne vždy, když ti po alkoholu není dobře, jde o alergii na alkohol. Většina potíží, o kterých lidé mluví, spíš patří do škatulky intolerance na alkohol. Přesto se příznaky mezi těmito dvěma stavy liší – a je fajn znát rozdíl, aby ses nepouštěla do zbytečných experimentů se zdravím.

Nejčastější projevy intolerance na alkohol nejsou vůbec příjemné:

• Rychlé zčervenání obličeje nebo krku po pár doušcích
• Bolest hlavy už po malé dávce
• Pocit tepla, bušení srdce, rychlý tep
• Nevolnost (může přijít prakticky ihned)
• Trávicí obtíže – nadýmání, průjem
• Ucpaný nos, kýchání nebo svědění

A co alergie na alkohol? Ty jsou fakt vzácné a mají mnohem silnější průběh. Tady nejde jen o nepohodlí, ale klidně o:

• Otoky jazyka nebo hrdla
• Silná vyrážka nebo kopřivka
• Problémy s dýcháním
• Křeče nebo mdloby

Jde o akutní stav připomínající alergickou reakci na ořechy nebo včelí bodnutí – nepochybuj, že je potřeba volat pomoc. Pokud ale řešíš spíš zarudnutí, bušení srdce nebo potíže s trávením, pravděpodobně jde „jen“ o intoleranci na alkohol.

Odhaduje se, že různé typy intolerancí trápí zhruba 8 % obyvatel Evropy, zatímco skutečná alergie na alkohol je extrémně vzácná (postihuje méně než 0,1 % lidí). Toto číslo ukazuje, že většina reakcí není život ohrožující, ale dokáží člověku slušně znepříjemnit život.

Pokud tedy znáš své příznaky, hned víš, kdy je čas zamířit k lékaři a kdy je stačí upravit jídelníček a pitný režim. Opravdu není ostuda bavit se o svých reakcích na alkohol i při společenských akcích – zdraví máš jen jedno.

Proč k intolerance dochází

Nejde jen o to, že někdo nesnáší párty nebo je přecitlivělý. Intolerance na alkohol je často daná tím, jak tělo zpracovává alkohol. Hlavní roli tu hrají jaterní enzymy, konkrétně ten s trochu děsivým názvem – aldehyddehydrogenáza (ALDH2). U některých lidí tato „čistička“ alkoholu v těle špatně funguje nebo ji mají od přírody méně aktivní. To vede k tomu, že se v těle hromadí acetaldehyd, což je látka, která je ještě jedovatější než samotný alkohol.

Některé skupiny lidí mají k intoleranci na alkohol sklony častěji. Nejvíc se to týká lidí původem z východní Asie – u nich například až 40 % má změněný gen pro zmíněný enzym, takže alkohol rozkládají jinak než třeba většina Evropanů. Tento problém ale rozhodně není jen otázkou asijské populace. V menší míře ho mají i lidé v Evropě, dokonce i Češi.

Další důvod může být v tom, že tělo reaguje na jiné látky v alkoholu (například siřičitany nebo konzervanty vína a piva). Někdy vadí i tzv. histamin, který je v některých nápojích ve větším množství – typicky v červeném víně nebo pivu.

Příčiny intolerance na alkohol v kostce:

• Geneticky daný špatně fungující enzym ALDH2
• Nadměrná tvorba acetaldehydu v těle
• Přecitlivělost na přídavné látky (siřičitany, barviva, histamin)
• Některé léky, které narušují metabolismus alkoholu
• Stávající zdravotní problémy, například chronická onemocnění jater

Pokud máš pocit, že s alkoholem něco není v pořádku i po jedné sklence, problém není v tobě, ale fakt v tom, jak tělo alkohol odbourává. Tohle se nedá „vypít“ nebo natrénovat – jde o to, co nosíš v genech nebo jak jsi právě zdravotně na tom.

Na co si dát pozor a jak si pomoci

Pokud podezříváš, že máš intoleranci na alkohol, není na místě to brát na lehkou váhu. Nejde o rozmar nebo pózu, tělo prostě nedokáže odbourávat alkohol stejně jako většina ostatních. Klíčové je umět se připravit na situace, kdy se alkoholu nevyhneš, a znát základní pravidla, jak minimalizovat rizika.

• Složení nápojů – V různých druzích alkoholu je úplně jiné složení. Pivo i víno často obsahují nejen alkohol, ale taky siřičitany a další látky, které můžou reakce ještě zhoršit. Pokud už musíš něco pít, vyhýbej se "tvrdému" a koktejlovým mixům.
• Léky a alkohol – Některé léky, hlavně na alergie, bolesti nebo vysoký tlak, můžou zhoršit snášenlivost alkoholu. Vždy si přečti příbalový leták a ptej se lékaře, jestli je pro tebe alkohol bezpečný.
• Jídlo před pitím – Nikdy nepij nalačno. Jídlo zpomalí vstřebávání alkoholu, takže nejsi tolik vystaven nepříjemným účinkům. Ideální jsou komplexní sacharidy – pečivo, brambory nebo těstoviny.
• Domácí testování – Pokud si nejsi jistý, jestli jde o intolerance nebo jen slabší kocovinu, můžeš si vést "pitný deník". Zapiš si, co a kolik jsi vypil, co za příznaky se objevily a jak rychle. Pomůže to pak i lékaři.
• Hydratace je základ – Pij hodně vody nejen před alkoholem, ale i během něj. Voda naředí obsah alkoholu v těle a usnadní případné odbourání těch látek, na které reaguješ.

Pokud se ti opakovaně objevují příznaky intolerance na alkohol, není od věci to probrat s doktorem. Někdy může jít jen o slabou verzi problému, jindy je za tím něco vážnějšího – třeba onemocnění jater nebo nedostatek konkrétních enzymů. Vždycky platí, že zdraví má přednost před společenským stresem kolem alkoholu.

Kdy vyhledat pomoc a tipy pro běžný život

Někdy to není jen školní večírek nebo rodinná oslava, po které je ti zle. Pokud se ti opakovaně objevují příznaky jako červený obličej, silné svědění, dušnost nebo rychlé bušení srdce hned po požití alkoholu, možná řešíš intoleranci na alkohol. Když se k tomu přidá pokles tlaku, kolaps nebo zhoršené dýchání, zbytečně nečekej a vyhledej lékaře – nejde o "kocovinu". Doktor ti může udělat testy na enzymy a poradí s bezpečným řešením, aby ses netrápil.

Nejlepší je začít sledovat, jaké druhy alkoholu a v jakém množství ti dělají největší problém. Někdy vadí hlavně určité druhy nápojů, typicky pivo nebo víno. Skvělý nápad je vést si jednoduchý pitný deník: napiš si, co a kolik jsi pil(a), a co na to tvoje tělo. Zjistíš, jak reaguješ na menší dávky a co přesně ti nesedí.

Některé tipy pro život s intolerancí na alkohol:

• Vždy kontroluj složení drinků – pozor na koktejly, které mohou obsahovat nečekané přísady.
• Neboj se říct NE, pokud ti nabídnou „panáka“ – zdraví je přednější než společenská norma.
• Měj u sebe antihistaminikum, pokud to doporučí lékař – jako nouzovou zálohu.
• Pozor na léky: například paracetamol v kombinaci s alkoholem zatěžuje játra víc než obvykle.
• Při oslavách si připrav vlastní nealko pití, naštěstí chutné alternativy dnes najdeš skoro všude.

Pokud se objeví hned několik zmíněných příznaků, nebo zpozoruješ, že se s každým dalším pokusem stav zhoršuje, zbytečně neotálej. Mnoho lidí totiž o své intoleranci na alkohol neví a riskují zbytečné komplikace. Statistiky z praxe ukazují, že na světě má problémy tohoto typu asi 5-10 % lidí, ale plno z nich na to přijde až v dospělosti.

Hlavní rada? Vyhýbat se alkoholu nemusí být stigmatizující nebo "divné". S odstupem si člověk většinou uvědomí, že zdraví stojí za to a lze se skvěle bavit i bez rizika záchvatu nebo trapných chvilek. Pokud máš pochybnosti, obrať se na svého praktika, případně alergologa nebo gastroenterologa pro podrobnější vyšetření. Čím dřív se vyřeší příčina, tím snáz se přizpůsobíš a budeš v pohodě i na společenských akcích.