Probiotika: Kdy je užívat a jak vám mohou opravdu pomoci

Někdo říká, že probiotika jsou jen drahá reklama, jiný na ně nedá dopustit. Ve skutečnosti to nejsou žádné kouzelné pilulky, a přitom bez nich nefunguje půlka našeho těla ani nálada správně. Probiotika nás sice nezachrání před každým virózem nebo špatným dnem, ale pokud víte kdy je užívat, můžete si tím ušetřit spoustu problémů. Zajímavé je, že většina lidí ani netuší, že je má ve formě jogurtu už dávno v lednici. Co byste ale měli vědět, než sáhnete po krabičce z lékárny?

Co jsou probiotika a proč na nich záleží

Všichni mají v hlavě, že probiotika jsou "nějaké bakterie". Ale jaké? Probiotika jsou živé mikroorganismy, převážně bakterie, které prospívají našemu zdraví, když je jíme v dostatečném množství. Nejznámější jsou druhy Lactobacillus a Bifidobacterium. Bez přehánění, naše tělo je vlastně spíš bakterie než člověk – v našich střevech žije zhruba 100 bilionů mikroorganismů, což je desetkrát víc, než máme vlastních buněk! Tyto bakterie spolu s dalšími tvoří takzvanou střevní mikroflóru, která má mnohem větší vliv, než byste čekali.

Jaké mají hlavní úkoly? Třeba rozkládají jídlo, na které naše tělo samo nestačí, vyrábí vitamíny skupiny B a K, brání nás před špatnými bakteriemi a dokonce komunikují s naším mozkem – takže nálada fakt souvisí s tím, co vám ve střevech žije. Když se tahle rovnováha naruší, vznikají různé trable: od obyčejného nadýmání nebo průjmů, přes kožní problémy, až po sníženou imunitu a únavu. Když víte, kdy po probiotika sáhnout, máte klíč ke svému zdraví doslova v malíčku.

Je zajímavé, že už ve 30. letech minulého století si lékaři všimli, že lidé konzumující více kvašených potravin (například jogurt, kefír nebo kysané zelí) mají méně zažívacích potíží. Mimo evoluční trendy ale zásadní zlom přišel s objevem antibiotik, která narušují střevní mikroflóru. Dnes už je běžnou praxí, že lékaři doporučují přidat probiotika při léčbě antibiotiky, ale jejich využití sahá mnohem dál.

Kdy má smysl užívat probiotika

Možná čekáte, že existuje jediný správný čas, kdy začít s probiotiky. Jenže pravda je mnohem praktičtější a zároveň zajímavá – existují situace, kdy nám probiotika „zachraňují zadek“ doslova i obrazně.

• Po užití antibiotik – Antibiotika jsou skvělí pomocníci v boji proti infekcím, ale zabíjejí i dobré bakterie v našem střevě. Proto tolik lidí zažívá průjmy nebo nadýmání právě během nebo po léčbě. Pravidelné užívání probiotik (ideálně už v průběhu antibiotické kúry) dost snižuje riziko komplikací. V jednom velkém výzkumu měla polovina pacientů, kteří užívali probiotika spolu s antibiotiky, méně zažívacích obtíží než ti, kteří je neužívali.
• Průjem z cestování nebo infekční průjmy – Rychlá změna stravy, stres nebo „špatná bakterie“ z vody mohou rozhodit střeva během cestování. Probiotika pomáhají zkrátit délku průjmu a urychlit návrat do normálu.
• Syndrom dráždivého tračníku a jiné střevní potíže – Pokud vás často bolí břicho, trápí vás nadýmání nebo nepravidelná stolice, mohou specifická probiotika v kombinaci se změnou jídelníčku výrazně zlepšit kvalitu života. Podle jedné české studie došlo u pacientů po 8 týdnech užívání probiotik ke snížení bolestí i k lepší pravidelnosti stolice.
• Podpora imunity – Zní to jako reklama na zázračný lék, ale opravdu je dnes dokázané, že až 80% imunitního systému sídlí ve střevech. Pravidelné užívání probiotik může zkrátit dobu nachlazení nebo úplně zabránit jeho propuknutí – stačí sáhnout po správném kmeni a dávce.
• Alergie a kožní potíže – U dětí s atopickým ekzémem to sice není stoprocentní řešení, ale užívání probiotik může snížit zarudnutí i svědění. Probiotika mají vliv na celkovou reakci imunitního systému, a tím pádem mohou pomoci i v případě sezónních alergií.

Určitě jste slyšeli, že „na zdraví střev záleží“. Probiotika se mohou hodit i po střevních operacích nebo při dlouhodobém stresu, kdy tělo doslova jede na autopilota a střevní mikroflóra trpí. Občas je fajn nasadit probiotika i preventivně, hlavně pokud jíte málo vlákniny, fast food nebo jste vystavení nadměrnému stresu.

Tady je ale důležité myslet na jednu věc – ne každé probiotikum se hodí na všechny trable. Existuje ohromné množství kmenů a ne každý zabírá na všechno. Když chcete opravdu znát výsledky, všímejte si složení na obalech a zeptejte se v lékárně, který kmen je vhodný pro vaše potíže.

Jak probiotika správně užívat

Už jste někdy slyšeli, že „probiotika někdy nefungují“? Většinou za to může nesprávné užívání. Spoustu lidí si je vezme jednou za čas, když si vzpomene. Jenže tohle nejsou prášky proti bolesti, jejich efekt je přímo úměrný pravidelnosti a správné době užívání.

Nejoblíbenější jsou kapsle z lékárny, ale důležitější než cena je složení a množství CFU - tedy kolik živých bakterií v kapsli opravdu přežije. Doporučené minimum je aspoň 1 miliarda CFU na dávku, ale u antibiotik nebo cestovatelského průjmu někdy potřebujete i desetkrát víc.

Nejlepší čas na užívání bývá před jídlem nebo zároveň s malou svačinou – v ten moment mají bakterie největší šanci „přežít“ kyselé prostředí v žaludku a dostat se bezpečně do střev. U některých specifických přípravků nebo kmenů může ale být lepší užívat až po jídle, takže sledujte doporučení přímo na obale. Pokud užíváte antibiotika, neberte probiotika ve stejnou chvíli, ale raději 2-3 hodiny po lécích – aby antibiotikum nesežralo vše už v žaludku.

• Při dlouhodobějších problémech je vhodné užívat probiotika minimálně 2 až 3 měsíce v kuse, ideálně každý den ve stejnou dobu.
• Jestli se chcete zaměřit na prevenci, postačí kvalitní jogurt, kefír nebo kysané zelí několikrát týdně – přirozeně obsahují velké množství prospěšných bakterií.

Tip: Kapsle uchovávejte ideálně v chladu, některé druhy bakterií jsou dost choulostivé na teplo a vlhko. Pokud produkt není na polici lednice v obchodě, ptejte se proč. U některých kmenů je speciální úprava, ale většina přece jen přežívá lépe v chladnu.

Překvapivě existují i nežádoucí účinky – hlavně zpočátku můžete cítit lehké nadýmání nebo změnu stolice. Je to normální, vaše střeva si prostě zvykají.

Tipy a zajímavosti kolem probiotik

Věděli jste třeba, že každé tělo má unikátní složení střevní mikroflóry, něco jako otisk prstu? Co funguje dobře pro kamarádku, nemusí nutně pomoci vám. Proto někdy lidé musí vyzkoušet několik značek nebo kmenů, než najdou ten, který jim opravdu zabírá. Stojí za to mít trpělivost a nenechat se odradit prvním neúspěchem.

Nemusíte investovat velké peníze do doplňků stravy, pokud nejste zrovna po antibiotikách nebo nemáte konkrétní zdravotní problém. Přidáním kysaných pochoutek do jídelníčku (kefír, kysané zelí, jogurt) uděláte svým střevům velkou radost. Hitem se v posledních letech stává kombucha – fermentovaný čaj, který dodává nejen probiotika, ale i antioxidanty. V Česku nabírá na popularitě také kimchi, což je pikantní korejské zelí plné přírodních "dobrých bakterií".

Pamatujte, že existují i prebiotika – tedy látky, které pomáhají probiotikům přežít a množit se. Nejčastěji je najdete v zelenině, jako je cibule, česnek, pórek nebo čekanka. Proto odborníci doporučují kombinovat prebiotika a probiotika – jedno bez druhého nemá tak silný efekt.

Probiotika nejsou vhodná pro všechny – lidé s narušenou imunitou nebo vážně nemocní by se měli vždy poradit s lékařem. Naopak u zdravých osob je dlouhodobé užívání většinou zcela bezpečné. Pokud se snažíte o posílení imunity v zimě, vyplatí se užívat probiotika preventivně už v říjnu, než začne nápor virů a bakterií.

V posledních letech se v části porodnic začalo rutinně podávat probiotika i předčasně narozeným dětem. Studie ukazují, že to výrazně snižuje riziko střevního zánětu, který by mohl být až život ohrožující. Dospělí nejsou výjimkou – s narůstajícím stresem, špatným jídelníčkem a užíváním léků jsou střeva stále více namáhaná, takže péče o mikroflóru vyjde levněji než pozdější léčba zdravotních problémů.

Není nad to znát své tělo a vědět, co právě teď potřebuje. Ať už se potýkáte s trávicími trably, užíváte antibiotika, nebo si jen chcete zlepšit náladu a odolnost, probiotika mohou být tím důležitým kouskem skládačky. Stačí věnovat pozornost signálům svého těla, hledat správný druh a pravidelně doplňovat do běžného života. Nemusíte být vědec ani perfekcionista, klidně si vystačíte s obyčejným jogurtem – pokud mu dáte šanci.